Žádná z mých básní není podle reality, některé výrazy jsou pro zvýšení humornosti a nemají nic společného s realitou. Totéž platí o přirovnáních. Tyto básně nejsou kvůli výskytu vulgárních slov vhodné pro děti do tří let.
,,Proč bychom měli chodit do školy, |
škola je přece jen pro blby. |
ukradneme bombičku, |
do vzduchu vyhodíme školičku. |
Proč bychom si měli kazit život, |
do tří napočítá i idiot", |
ze skladu armády bombu vzali, |
do kabinetu ji hned dali, |
a za školuse schovali. |
,,Jak bychom tu roznětku zapálili, |
přijdeme na to", doufali, |
ale žádný dobrý nápad neměli, |
a tak běželi zase školy. |
Učili se jako diví |
by roznětku zapálili, |
roky jak voda míjeli, |
a oni do školy stále chodili. |
Až v deváté třídě, |
bylo konec bídě, |
skončilo jejich trápení, |
roznětek týkalo se učení. |
Učili se jako diví, |
by tu školu odpálili, |
šli za školu k bombičce, |
a učinili konec školičce. |
Škola míří do vesmíru, |
v atmosféře dělá díru, |
a ti dva se radují, |
že je škola v prdeli! |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Černá země pod vlajkami, |
sužuje ji velký drak, |
usídlil se za horami, |
a pořád chce žrát. |
Nosili mu drahokamy, |
on však jíst chtěl živé panny, |
jednu pěkně po druhé, |
dokud tam žádná nezbude. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Po trati náš Koukal jede, |
vyhraje, či nevyhraje, |
mezičasem brzy projel, |
Walbusa ho brzy dojel. |
Koukal se ho snaží držet, |
Walbusa mu nesmí ujet, |
Na posledním mezičase, |
Ital funí už jak prase, |
a když už tak podřimuje, |
Koukal toho využije. |
Rychle k trháku nasadí, |
a vstříc zlatu vyrazí, |
a za kratinkou chvíli, |
raduje se v cíli. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Drak už dneska vládne světu, |
neužívá křídla k letu, |
sedí v dusné kanceláři, |
občas dojde na zápraží. |
Tam už čeká ňáký člověk, |
drak se těší, bude oběd, |
oběd je však studený, |
drak uplatní plameny. |
Pořád mu to nevoní, |
přidá hrstku koření, |
pak už oběd sežere, |
a na záchodě vysere. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Na světě není míru dost, |
Británie má na draka zlost, |
rozpoutá tak velkou válku, |
proti americkému prezidentu-draku. |
Drak shromáždil velká vojska, |
do boje jdou malá děcka, |
válka není pod kontrolou, |
problémy jsou s vzdušnou silou. |
Drak odvážně válčí, |
na vozíčku skončí, |
sežral proto generála, |
a Amerika ho má ráda. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Byl Jeníček s Mařenou, |
vězněn strašnou stařenou, |
v perníkové chaloupce, |
támhle kdesi na louce. |
Bába děti krmila, |
a jednoho dne pravila: |
,,ukažte mi prstíčky, |
vy, mé tlusté dětičky". |
Bába měla dioptrií..., |
děti toho využili: |
vystrčili klacíček, |
jako, že to prstíček. |
Bába se zhrozila, |
ještě víc krmila, |
a děti se přežírali, |
nebezpečí nevnímali. |
Při příští kontrole, |
ukázali to samé. |
,,Přece nejsem blbeček", |
říká si bába, |
vidím jenom klacíček, |
vylezte, vy dva! |
Otevřela se vrátka, |
z chlívku vylezli dvě děti, |
tlusté jak prasátka. |
To jsou mi teda věci! |
Pojďte se mnou rovnou k peci. |
Lopatu má bába v ruce, |
otevírá dvířka pece. |
Lopatu položila na zem, |
a hned pobídla děti. |
Jak se na ní sedí? |
ptali se chvějícím hlasem. |
Bába se diví, |
a na lopatě hnedka sedí. |
Děti chytli lopatu s bábou, |
a zabrali plnou parou. |
Bába letí do pece, |
děti dvířka zavřeli, |
bába peče, peče se, |
a zároveň je v prdeli. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Na kopci šibenička stála, |
celá země se jí bála, |
a tam dole pod kopečkem, |
létá havran nad hrobečkem. |
Druhého dne jde k šibeničce chlapeček, |
v ruce tucet kvíteček, |
na laně se začal houpat, |
a na zvoničku přitom koukat. |
Začaly zvony bít, |
a on z toho lana slít, |
hlavou přímo do smyčky, |
vidí jenom hvězdičky. |
Smyčka pevně kolem krku, |
pobírá jen těžko dechu, |
smyčka svírá pevněji, |
chlapeček je v prdeli. |
A tam dole pod kopečkem, |
kráká havran nad hrobečkem, |
udusil se chlapeček, |
chystejte mu hrobečkem! |
Šibenička na kopečku, |
pod kopečkem hrobeček, |
je s výhledem na zvoničku, |
na něm tucet kvíteček. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Sjíždí sjezdař sjezdovku, |
na rameni vzduchovku, |
jistě z ní chce brzy střílet, |
jmenuje se Johann Míleg. |
Nevybere zatáčku, |
rozbije si klapačku, |
vtom mu lyže ještě praskne, |
nepřežije, je to jasné. |
Vletí do záchranné sítě, |
počíná si velmi hbitě, |
do sekundy vstává, |
a divákům mává. |
Vzduchovka však vystřelí, |
a Johann je v prdeli. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Měl jsem velký hlad, |
uviděl jsem Karkulku, |
chtěl jsem ji sežrat, |
do kosti do morku. |
Doběhl jsem k chaloupce, |
blížil jsem se k babičce. |
Od babičky jsem dva yardy, |
připravuju své petardy. |
Bába si prdla, |
petardy shořely, |
chalupa chytla, |
a já byl v prdeli. |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
Tam, kde dříve byla tráva, |
tam, kde byl pěkný les, |
tam teď leží mrtvá kráva, |
tam se kouř z továren táhne do nebes. |
Tam, kde žila zvěř divoká, |
tam kde žili domorodci, |
tam teď vládne politika, |
tam teď žijí cvoklí vědci. |
Kdo dneska to pivo pije, |
kde ten skromný národ žije? |
Autor si vyhrazuje všechna práva.
![]() |