Moje básničky
V této rubrice jsou některé básně vytvořené mou bohatou fantazií a skrytým smyslem pro humor.

Žádná z mých básní není podle reality, některé výrazy jsou pro zvýšení humornosti a nemají nic společného s realitou. Totéž platí o přirovnáních. Tyto básně nejsou kvůli výskytu vulgárních slov vhodné pro děti do tří let.

Blbý a blbější
,,Proč bychom měli chodit do školy,
škola je přece jen pro blby.
ukradneme bombičku,
do vzduchu vyhodíme školičku.
 
Proč bychom si měli kazit život,
do tří napočítá i idiot",
ze skladu armády bombu vzali,
do kabinetu ji hned dali,
a za školuse schovali.
 
,,Jak bychom tu roznětku zapálili,
přijdeme na to", doufali,
ale žádný dobrý nápad neměli,
a tak běželi zase školy.
 
Učili se jako diví
by roznětku zapálili,
roky jak voda míjeli,
a oni do školy stále chodili.
 
Až v deváté třídě,
bylo konec bídě,
skončilo jejich trápení,
roznětek týkalo se učení.
 
Učili se jako diví,
by tu školu odpálili,
šli za školu k bombičce,
a učinili konec školičce.
 
Škola míří do vesmíru,
v atmosféře dělá díru,
a ti dva se radují,
že je škola v prdeli!

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Černé království
Černá země pod vlajkami,
sužuje ji velký drak,
usídlil se za horami,
a pořád chce žrát.
 
Nosili mu drahokamy,
on však jíst chtěl živé panny,
jednu pěkně po druhé,
dokud tam žádná nezbude.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Člověk ze zlata
Po trati náš Koukal jede,
vyhraje, či nevyhraje,
mezičasem brzy projel,
Walbusa ho brzy dojel.
 
Koukal se ho snaží držet,
Walbusa mu nesmí ujet,
 
Na posledním mezičase,
Ital funí už jak prase,
a když už tak podřimuje,
Koukal toho využije.
 
Rychle k trháku nasadí,
a vstříc zlatu vyrazí,
a za kratinkou chvíli,
raduje se v cíli.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Drak II
Tato báseň je inspirovaná pohádkou Drak chytřejší než člověk.

Drak už dneska vládne světu,
neužívá křídla k letu,
sedí v dusné kanceláři,
občas dojde na zápraží.
 
Tam už čeká ňáký člověk,
drak se těší, bude oběd,
oběd je však studený,
drak uplatní plameny.
 
Pořád mu to nevoní,
přidá hrstku koření,
pak už oběd sežere,
a na záchodě vysere.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Drak III
Tato báseň je inspirovaná pohádkou Drak chytřejší než člověk.

Na světě není míru dost,
Británie má na draka zlost,
rozpoutá tak velkou válku,
proti americkému prezidentu-draku.
 
Drak shromáždil velká vojska,
do boje jdou malá děcka,
válka není pod kontrolou,
problémy jsou s vzdušnou silou.
 
Drak odvážně válčí,
na vozíčku skončí,
sežral proto generála,
a Amerika ho má ráda.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Ježibaba
Byl Jeníček s Mařenou,
vězněn strašnou stařenou,
v perníkové chaloupce,
támhle kdesi na louce.
 
Bába děti krmila,
a jednoho dne pravila:
,,ukažte mi prstíčky,
vy, mé tlusté dětičky".
 
Bába měla dioptrií...,
děti toho využili:
vystrčili klacíček,
jako, že to prstíček.
 
Bába se zhrozila,
ještě víc krmila,
a děti se přežírali,
nebezpečí nevnímali.
 
Při příští kontrole,
ukázali to samé.
 
,,Přece nejsem blbeček",
říká si bába,
vidím jenom klacíček,
vylezte, vy dva!
 
Otevřela se vrátka,
z chlívku vylezli dvě děti,
tlusté jak prasátka.
 
To jsou mi teda věci!
Pojďte se mnou rovnou k peci.
Lopatu má bába v ruce,
otevírá dvířka pece.
 
Lopatu položila na zem,
a hned pobídla děti.
Jak se na ní sedí?
ptali se chvějícím hlasem.
 
Bába se diví,
a na lopatě hnedka sedí.
Děti chytli lopatu s bábou,
a zabrali plnou parou.
 
Bába letí do pece,
děti dvířka zavřeli,
bába peče, peče se,
a zároveň je v prdeli.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Šibenička
Na kopci šibenička stála,
celá země se jí bála,
a tam dole pod kopečkem,
létá havran nad hrobečkem.
 
Druhého dne jde k šibeničce chlapeček,
v ruce tucet kvíteček,
na laně se začal houpat,
a na zvoničku přitom koukat.
 
Začaly zvony bít,
a on z toho lana slít,
hlavou přímo do smyčky,
vidí jenom hvězdičky.
 
Smyčka pevně kolem krku,
pobírá jen těžko dechu,
smyčka svírá pevněji,
chlapeček je v prdeli.
 
A tam dole pod kopečkem,
kráká havran nad hrobečkem,
udusil se chlapeček,
chystejte mu hrobečkem!
 
Šibenička na kopečku,
pod kopečkem hrobeček,
je s výhledem na zvoničku,
na něm tucet kvíteček.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Sjezdař
Sjíždí sjezdař sjezdovku,
na rameni vzduchovku,
jistě z ní chce brzy střílet,
jmenuje se Johann Míleg.
 
Nevybere zatáčku,
rozbije si klapačku,
vtom mu lyže ještě praskne,
nepřežije, je to jasné.
 
Vletí do záchranné sítě,
počíná si velmi hbitě,
do sekundy vstává,
a divákům mává.
 
Vzduchovka však vystřelí,
a Johann je v prdeli.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Vlk-jak to viděl
Měl jsem velký hlad,
uviděl jsem Karkulku,
chtěl jsem ji sežrat,
do kosti do morku.
 
Doběhl jsem k chaloupce,
blížil jsem se k babičce.
Od babičky jsem dva yardy,
připravuju své petardy.
 
Bába si prdla,
petardy shořely,
chalupa chytla,
a já byl v prdeli.

Autor si vyhrazuje všechna práva.

Zprávy ze světa
Tam, kde dříve byla tráva,
tam, kde byl pěkný les,
tam teď leží mrtvá kráva,
tam se kouř z továren táhne do nebes.
 
Tam, kde žila zvěř divoká,
tam kde žili domorodci,
tam teď vládne politika,
tam teď žijí cvoklí vědci.
 
Kdo dneska to pivo pije,
kde ten skromný národ žije?

Autor si vyhrazuje všechna práva.


ENGLISH